1. 8. 2019 | Noční život

Pivní historie

aneb Kterak národ českej základy světový pivní kultury položil

header image

Seděli jsme tradičně po nemilosrdnym hokejovym tréninku u nás v Lískovci v Potrefený huse. Akorát jsme se odměňovali za poctivou dřinu extra chmelenou dvanáctkou. Abysme jako rychle doplnili vitamíny a stopový prvky. 

A tradičně ani nevim, jak ta debata odstartovala. Každopádně ještě než nám donesli dlabanec, byli jsme uprostřed sporu, kdy se vlastně v český kotlině začalo vařit pivo

Jedni tvrdili, že se začlo prostě někdy v dávnym temnym středověku. Mára přišel s odvážnym tvrzením, že pivo znal už pračlověk. 

Já společně se zbytkem hájil tezi, že pivo je už od svýho vzniku pro českej národ natolik zásadní komodita, že je to určitě podchycený v historickejch úředních lejstrech. A daj se tudíž dohledat přesnější data.

Tak jsme nahodili internet a za pár kliků bylo jasno. 

No pravda leží tak někde na půl štreky.

Keltskej mok, co pivu se podobá

Existujou archeologický důkazy, že už Keltové na našem území klohnili kvašenej nápoj z obilí. 

A taky Slovani, který sem natrvalo přišli pod fanglí bájnýho praotce Čecha, už vařili něco jako prapivo. 

Tihle dávní Slovani narozdíl od Keltů pivo chmelili. Vlastně dodneška se pár míst po bohulibý chmelový činnosti jmenuje. Chvilku jsme se s chlapama bavili tim, že jsme házeli do placu jména vesnic a měst, který natuty tohle prastarý pivní jméno maj. Chmelná, Chmelík, Chmelová…

Asi teda můžem vcelku s jistotou prohlásit, že chmelovou tradici dali světu Slovani. 

A tim se dostávám k těm tvrdej datům. Našli jsme letopočet 859, což je rok zaznamenanej coby datum, od kterýho v Čechách roste chmel. A byl to zatraceně ceněnej matroš. 

Tehdejší panovník Václav byl natolik osvícenej státník, že uvalil trest smrti na každýho, kdo by vyvážel odnože chmele do ciziny. Zkrátka chtěl zajistit Čechům monopol, aby si nikdo jen tak za našima hranicema nevypěstoval z odnoží sazenice našeho supr chmele. 

To považuju za panovnicky velmi vyspělý ekonomický rozhodnutí…

Přitom ve škole v dějáku nám takový zásadní a zajímavý informace žádnej kantor nikdy neřek, to jsme se shodli. (Zato maj všichni v palici navždycky 1212 Zlatá bula sicilská, aniž by někdo z nás aspoň trochu tušil, proč bylo to lejstro tak důležitý.)

Domácí pivo pro osobní spotřebu

Pivo se v tý době vařilo jen v český krajině. A pěkně doma v chalupě, jen pro rodinnou spotřebu. 

Navíc k pivu lidi přistupovali nejen jako k nápoji nebo alkoholickýmu nakopáváku. Už tehdá lidi chápali, že mok je to výživnej, sytej a plnej vitamínů. 

Hlavně se vařilo svrchně kvašený pivo. Největší fanklub mělo pivo pšeničný. 

První hláška o pivu jako takovym padla roku 993. Biskup Vojtěch dal červenou stavbě kláštera na Břevnově, kde se pivo dle dokumentů vařilo. (Prej obliba zlatavýho moku mezi mnichy kapánek překračovala zdravou lajnu a svatí muži zanedbávali svý bohulibý mnišský povinnosti.)

Celej středověk se pivo v tuzemsku vařilo ostošest. Největší švunk nastal ve 12. století. Pivo vařil kdekdo, aj ženský doma v chalupě. V podstatě to byla svým způsobem aj základní surovina, bo z něj pak vařily taky různý dobroty. Však aj dneska existujou celý pivní kuchařky. (Máme s chlapama v plánu dát jednu takovou pivní fitness kuchařku dohromady, ale o tom až jindy.)

Rozbujel se vznik malejch pivovarů a měšťanskýho vaření piva. 

A to už jsme se s chlapama dějepisně chytli – fakt si většina z nás vzpomněla, že jsme na základce probírali královský města. A královský město mělo různý privilegia. A nikdo z nás si nevzpomněl na jediný jiný privilegium než právě varný právo, teda právo vařit pivo:)). 

Na tom jde vidět, jak už malý děti chápou věci zásadní pro praktickej život a nepodstatnou vatu z hlavy rovnou vyhazujou…

Aj historikové se ostatně shodujou, že žádný jiný privilegium se neřešilo tak vášnivě, jako právě vaření piva. Tak jednak z týhle živnosti tekl zlatavej mok do kríglů, jednak z toho tekly zlaťáky do obecní aj královský kasy. 

Vaření piva bylo v tý době považovaný za nejdůležitější městský konání.

A to už se ozval Mára, že je s náma pokaždý nuda jak v Brně a jestli bysme se aspoň někdy mohli bavit o něčem normálním jako o sexu, fotbale nebo prachách.

Mě to chmelový téma ale chytlo, bo k pivu mám patriotí vztah. Navíc se považuju za přemýšlivýho jedince. Tak jsem se kolem toho druhej den ještě trochu ochomejtal…

Brno, kolíbka mistrů sládků

Zajímalo mě, kdy se začalo pivo ňák zásadněji řešit v Brně. V tý souvislosti jsem narazil na sladovnický cechy. Trochu mi trvalo se v tom zorientovat. Ve zkratce: neexistovaly „pivní cechy“. Zato tu byly cechy sladovnický. 

První byl založenej v Brně, a to už 1353. V Praze to bylo až někdy na začátku 15. století! 

No já vždycky tušil, že Morava zas dala týhle zemi aj v souvislosti s pivem ten pravej základní kámen. Houby Praga Caput Regni. Tož tak.

Sladovnický cechy byly pro rozvoj českýho pivovarnictví zásadní. Nakoply mimo jiný kvalitu piva. Třeba kontrolovaly aj to, aby pivo vařili jen řádně vyučení borci. Taky proto byly český piva už ve středověku mimořádně kvalitní. A zatraceně oblíbený aristokratama v okolních zemích.  

Bavoráci se učili od Čechů

Jo, někdy v 11. století došlo k prvnímu exportu českýho tekutýho zlata do Bavorska. 

Při týhle příležitosti jsem si vzpomněl na cestování po Číně s manželkou, ještě než se nám narodili potomci. Překvapivě Číňani maj pivo dost rádi. Obecně ale Asiati zpracovávaj alkohol o velkej chlup hůř než my Evropani. 

Takže třeba o jednu flašku piva se při obědě rozdělí celá parta Číňanů a popíjej ho z pidisklenek jak Moraváci slivovicu. Bavorskej tuplák by je regulérně zabil.

A místní nám řekli, že pivo je v Číně naučili vařit sládci z Čech a Německa! 

Je fakt, že třeba Pilsner je celosvětově známej pojem a jakejsi etalon kvality. 

A to se dostávám k důležitýmu milníku českýho pivovarnictví – založení Měsťanskýho pivovaru v Plzni roku 1842. Jejich pivo bylo spodně kvašený, zatraceně chutný. Proto se stalo už tehdy tím etalonem kvality pro ostatní pivovarníky tady v Čechách a na Moravě a potom pro celej svět. 

Až do druhý světový války místní pivovarskej cech zažíval plus mínus zlatý časy. Zato po ní šla do kopru spousta pivovarů a nový nevznikaly. 

Po sametovce (a privatizaci) hrdou českou pivovarskou tradici dost fandů oživilo. I teď každej rok ňákej srdcař otevře místní pivovárek. Rekordmanskej byl rok 2016, kdy otevřel průměrně jeden pivovar tejdně! Tehdy vzniklo 58 lokálních minipivovarů. 

V roce 2015 trhla ČR celosvětově rekord v podobě nejvyššího počtu pivovarů na obyvatele.

Aktuální počet českejch pivovarů je úctyhodná cifra 454, ale jak to tu tak čtete, možná už dotahujem na pětikilo… 

Jen u nás v centru Brna vaří 8 pivovarů…

Magistr, Lucky Bastard, JBM Brew Lab, Starobrno, U Tomana, Hauskrecht, Pegas a Charlie´s Square, o kterym už jsem mluvil. Plus dál od centra vaří třeba Líšeňskej pivovar, U Richarda a Moravia. 

Prostě pořád je kde degustovat! Bohudík.

Vložil v lednu 2019. S láskou k Brnu Arnošt